Káva a kultura: Jak se stala součástí našeho života?

Káva je pro mnohé z nás neodmyslitelnou součástí života. Historie kávy se začala psát už v šestém století na černém, tedy africkém kontinentu. Přestože první zmínky o kávě sahají až do období před naším letopočtem, první archeologické důkazy o její existenci spadají však spadají až do devátého století. Stopy vedou do Emirátů. Kdy se ale popíjení kávy stalo společenskou událostí?

Kavárny sloužily jen k náboženským účelům

Jakmile se káva dostala z Etiopie do Jemenu, nastala její kultivace. Odtud se dostává do Mekky a Mediny. Právě zde také vznikaly během šestnáctého století první kavárny. Nejsou to však kavárny, jak je známe dnes. Tyto kavárny z počátku své existence sloužily především k náboženským účelům. První kavárna byla otevřena v roce 1530 v Damašku, v roce 1550 pak vznikla první kavárna v tureckém Istanbulu, do té ovšem měli přístup pouze muži, ženám zůstala zapovězená, tak to ovšem zůstalo dodnes. Jakmile ale kavárny začaly obsazovat skupinky přátel a lidé, kteří si chtěli u kávy jen číst nebo povídat, byly v Mekce kavárny zavřeny na více než deset let.

První evropské kavárny

Začátkem sedmnáctého století se však už kavárny v arabském světě skutečně stávaly součástí každodenního života (i když stále jen mužů). Ti přicházeli kávu nejenom ochutnávat, ale také diskutovat o politice a o kultuře. Zároveň se objevují i první evropské kavárny. Nejvíce si kávu oblíbila Itálie, kde také v roce 1645 vzniká první kavárna. V Benátkách byla otevřena kavárna s názvem Království Maďarské. Koncept kaváren se z Itálie začal rychle šířit do celé Evropy. Například v Anglii, přesněji v Oxfordu, vznikla první kavárna v roce 1652. Nesla název Grand Café. Už o dvacet let později v této zemi existuje na tři tisíce kaváren. První francouzská kavárna nesla název Café Le Procope a byla otevřená v roce 1686. Údajně ji navštěvoval i sám vojevůdce Napoleon Bonaparte. Kromě toho se zde setkávali význační francouzští spisovatelé, filozofové i umělci.

V osmnáctém století se ale káva pít přestává, větší oblibě se těší čaj a tak v kavárnách servírují právě ten. Je však vyhrazen pouze pro vyšší společenskou třídu. Už v devatenáctém století se ale lidé opět ke kávě navrátili a kavárny se ve městech rojily jako houby po dešti.

seemi-samuel-4qJdtfJ2MmQ-unsplash

V Americe bylo všechno jinak

Jen v Americe byla kultura kávy poněkud jiná. I zde samozřejmě vznikaly kavárny, ale nesloužily spisovatelům ani umělcům, nýbrž především politikům. Kavárna zde byla platformou pro politickou diskuzi a koho nezajímala nebo k ní neměl co říct, do kavárny určitě nezašel. To se však postupem času změnilo. A co naše končiny a první kavárna? U nás se první kavárna objevila v roce 1702 a je důležité poznamenat, že prvenství nedrží Praha, jak by si někdo mohl myslet, ale Brno. Právě zde rozhodl svůj kavárenský podnik otevřít Turek Achmet, jemuž kavárenskou koncesi udělila městská rada. Musel se za něj ale přimluvit vídeňský arcibiskup a především obránce hlavního města monarchie před Turky hrabě Kollonitsche. Lidé si tu mohli objednat pravou tureckou kávu oslazenou pořádnou dávkou třtinového cukru. Teprve na počátku dvacátého století si tu návštěvníci mohli vychutnat i espresso a nápoje na bázi espressa připravované.

Kavárenská kultura v Praze

I u nás si kavárnu oblíbili především umělci, spisovatelé, básníci a výtvarníci. A to hlavně poté, co byla otevřena i první kavárna v Praze. Ta se jmenovala dle jeho zřizovatele Jiřího Deodata. Obchodník se usadil v Karlově ulici a svou nabídkou okamžitě strhl velký poprask. Pražané do té doby kávu znali většinou jen vyprávění, přestože v té době fungovala kavárna už deset let v Brně. Ze začátku fungování kavárny však majitel neobsluhoval své hosty uvnitř kavárny, ale přímo na ulici, kde kolemjdoucím naléval kávu přímo z kbelíku. Tu pravou kavárnu si otevřel až v roce 1714 a dal jí název U Zlatého hada. Pak si ještě otevřel kavárnu U Tří pštrosů.

Po první světové válce se káva stala symbolem společenského života, ale bohužel po druhé světové válce se stala téměř nedostupnou a místo ní se pila pouze melta nebo cikorka. Po válce také byla většina kaváren znárodněna a mnoho jich bylo komunisty zrušeno.